Historie

Rozvoj fotbalu po1.světové válce způsobil hromadné zakládání klubů tohoto sportu i na vesnicích. Někteří zájemci ze Škvorce hráli od roku 1926 v blízkém Doubku za tamní Čechii.
Z iniciativy prvních zájemců došlo k založení Sportovního klubu ve Škvorci. Ustavující schůze se konala 16. května 1928 v hostinci. I když mnozí, kteří sportovní klub zakládali, byli cvičenci Sokola, řada z nich i členy jednoty, nedošlo ke shodě tělovýchovné činnosti ve Škvorci a zpočátku ani k žádné spolupráci. Vlivní činitelé Sokola pohlíželi na sportovní činnosti nové tělovýchovné organizace nevraživě. Získání hřiště bylo velkým problémem. Obec nabídla pozemek až u Doubeckého lesa. Porozuměním tehdejšího majitele sladovny byl pronajat jiný pozemek, kde bylo prvně hráno 3.11.1928 s S.K. Český Brod o Škvoreckém posvícení. První zápas kopané byl škvoreckými sportovci sehrán na jaře v Kouřimi s výsledkem 6:6.

Rok 1929 byl ve Sportovním klubu jedním z nejlepších v činnosti po založení. Byla to nejen pravidelná sportovní činnost, ale i nová organizace přinesla do dění obce pestrou činnost společenskou, která klubu přinášela hospodářské výsledky, tolik potřebné. Byl založen hudební odbor, který v letních měsících koncertoval v hostinci na "Dupandě". Pořádali se taneční zábavy, I. sportovní karneval, na kterém koncertovala i Kmochova hudba z Kolína. Byl získán nový pozemek pro hřiště od p. Krejčíkové u Líp.
Byl uspořádán slavný zájezd do Sázavy, kterého se na 3 autech zúčastnilo 113 osob. Velkým úspěchem bylo sportovní vítězství nad S.K. Sázava 7:3 a 650 Kč čistého zisku.
Byla učiněna přihláška do čsl. fotbalového svazu. Hráči, kteří hráli a byli registrování v jiných klubech, hlásili přestup. Již v té době bujelo kupování hráčů. Ze zápisu se můžeme dovědět, že za Josefa Erbena z Meteoru Žižkov, jednoho z nejlepších hráčů té doby, bylo zaplaceno 80 Kč. V letních měsících provozoval Sportovní klub pravidelnou sportovní činnost. V zimě se nácvik přenesl do tělocvičny. A tak čteme zápis z výborové schůze, že kopaná se v tělocvičně hráti nedovoluje.
Velký společenský i finanční přínos pro jednotu mělo pořádání šibřinek v období pěti let pod různými názvy, např. "Na severní točnu", "V džungli", "V pekle" aj.

V roce 1930 zřídil Sokol ve Škvorci vlastní kino, na jehož zřízení přispěl škvorecký rodák pan Václav Černý darem 10.000 Kč.
V roce 1932 dne 3. března potkala sokolskou jednotu katastrofa. Vyhořela dřevěná sokolovna.
Na novou sokolovnu se sbíralo po obci i po jednotách v celé republice. Pojišťovna vyplatila 21.000 Kč, na sbírkách se sešlo 52.000 Kč, dluh na nové sokolovně zůstal 103.000 Kč. Novou stavbu prováděl stavitel Hlaváček z Třebohostic, takto člen jednoty, mecenáš p. Černý věnoval znovu 10.000 Kč na zakoupení shořelého promítacího stroje. Mimo brigádních hodin bylo věnováno nové sokolovně, pracovali nejen členové, ale i větší část občanů, pomohli i členové sportovního klubu. Po dobu stavby nové tělocvičny se cvičilo u Zálabských.
Nová budova sokolovny byla slavnostně otevřena 6. července 1933 slavnostní akademií, jež byla současně vzpomínkou na 35. let trvání jednoty.
V mužstvu kopané se v letech 1932 - 1933 stala řada výměn, objevili se noví hráči jako Forst, Holeček, Pikner, ze žižkovského Teamu byl získán Josef Cinkán. Oddíl kopané byl po přihlášení do Středočeské župy kopaní zařazen do V. třídy, v níž hrála velmi dobrá mužstva a kterou hned napoprvé vyhrál.
V roce 1933 byl založen oddíl stolního tenisu, který vedl Josef Votava. Hrálo se na dvoře a po kuželníkem "Na růžku". V tomto roce byl založen dramatický odbor. Ochotnické divadlo hrály tehdy ve Škvorci tři divadelní soubory - Sokol, divadelní kroužek Budoucnost a sportovní klub.
2. července 1933 bylo sportovní slavností vzpomenuto 5. výročí založení sportovní činnosti ve Škvorci. Na slavnostní schůzi přišli i zástupci Sokola, takže po pětiletém trvání skončilo období vzájemné nevraživosti obou organizací, ovšem ne ještě ke spolupráci.
Na podzim roku 1933 se začalo s budováním nového hřiště sportovního klubu na pronajatém pozemku. Hřiště bylo otevřeno k pravidelnému provozu na jaře 1934.
V roce 1935 bylo otevřeno zvukové kino.

V roce 1937 vznikla ve Škvorci třetí tělovýchovná organizace z iniciativy sociálně demokratické strany, Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ). 24. dubna 1937 se sešla u Zálabských první schůze přípravného výboru. V září bylo u "Zálabských" zahájeno první cvičení. Scházelo se z počátku 10-12 mužů. Cvičilo se 2x týdně a zpočátku nebylo žádné nářadí.

Rok 1938 - ohrožení republiky a mobilizace - přinesl do činnosti tělovýchovných organizací narušení. Sokol nacvičoval na X. všesokolský slet, který se konal v červenci v Praze a byl manifestací za udržení svobody státu.
Nástup války dolehl na všechen náš lid a tím i na tělovýchovnou činnost. Na jaře 1941 došlo k rozpuštění Sokola, DTJ přestal se svou činností a v činnosti zůstal přes obtíže jen Sportovní klub. V letech okupace se hrál ve Škvorci dobrý stolní tenis, který se probojoval do finále I. třídy župního mistrovství.
V roce 1943 byl založen hokejový oddíl. Nadšení pro tento sport bylo veliké.
Po rozpuštění Sokola se sloučily oba divadelní soubory a hrálo se často divadlo a pořádaly programové večery.
Po konci války se oživuje tělovýchovná činnost v Sokole i sportovní v S.K.. Usnesení vlády nové republiky o sjednocení tělesné výchovy bylo ve Škvorci bráno vážně. Pro sjednocení v tělovýchovnou jednotu všech 3 organizací byli všichni, jen jméno Sokol nechtěli připustit zástupci DTJ. Bouřlivá schůze skončila nezdarem a rozhodnutí o sloučení bylo odsunuto o další 3 roky.
Sokol zahájil svoji činnost hned po osvobození, ustavil nový výbor a začalo se s nácvikem na XI. slet. Sportovní klub postihla těžká ztráta odchodem mnoha hráčů, členů a funkcionářů do pohraničí. DTJ chtěla zahájit také cvičení, ale po odchodu některých členů, doporučila mladým, aby zatím cvičili v Sokole.
Po roce 1945 získal Sokol chatu v Příchovicích v Krkonoších z Fondu národní obnovy a každé prázdniny po řadu let tam konal zotavovací akce pro mládež. V roce 1946 byl obnoven i hudební odbor Sokola, který koncertoval při akademiích a oslavách, začalo se opět hrát divadlo.
Po únorových událostech 1948, které změnily politickou strukturu ve státě, došlo ke změnám i u nás. V červnu se ještě cvičenci Sokola zúčastnili župního sletu a v červenci XI. sletu ČOS v Praze. Na dlouhou dobu naposledy. Na podzim 1948 dochází dle rozhodnutí vlády ke sjednocení tělesné výchovy. Nejaktivněji se za sjednocení postavil sportovní klub. V jednotě Sokol někteří členové viděli sloučení neradi a přestali v jednotě pracovat. Činnost divadelní a společenská téměř ustala a tím se prohloubili hospodářské potíže. Cvičení skoro stagnovalo, cvičilo se nepravidelně a jen s mládeží. V roce 1950 vzhledem k nedostatku hráčů se sloučil oddíl kopané s oddílem z Přišimas.
Oživení nastalo až v roce 1953, kdy se začaly poměry v jednotě konsolidovat. Začal se opět hrát hokej a stolní tenis, začalo se opět pravidelně cvičit i se žactvem, jen dospělí zatím necvičili. V roce 1954 došlo opět k osamostatnění fotbalového klubu od Přišimas a byl založen oddíl šachů.
V roce 1955 se konala I. celostátní spartakiáda, na niž škvorecká jednota nacvičovala společnou skladbu mužů a žen. V roce 1956 postoupil opět po 10 letech oddíl kopané do II. třídy, došlo na opravu sokolovny, na niž přispěl částkou 30.000 Kč OV v Českém Brodě.

V roce 1958 byla slavnostní schůze k 60. výročí trvání jednoty a 30 let sportu ve Škvorci, byla obnovena odbíjená, a po řadě jednání došlo k vyvlastnění pozemku na hřišti v Oboře, který byl dán jednotě do trvalého užívání. V roce 1959 byl pozemek oplocen a rozšířen o část na plánované kluziště. V roce 1960 se zahajuje stavba šaten v akci Z.
Rok 1960 byl rokem územních změn ve státě. Naše obec, a tím i jednota, přešla ze zrušeného okresu Český Brod do nového okresu Praha - východ. Cvičenci Sokola se zúčastnili II. celostátní spartakiády v Praze. Následující rok 1961 byl nejúspěšnějším v historii škvorecké kopané. Po vyhrání okresního přeboru postoupil oddíl kopané do I.A. třídy, kde hrál 2 roky a sestoupil v roce 1964 jen v rámci reorganizace soutěží.
V roce 1963 bylo dobudováno kluziště s osvětlením a kabinami.
V jubilejním roce 1968 bylo dokončeno a dáno do trvalého užívání tělovýchovné středisko v obci, opravuje se sokolovna, oddíl kopané hraje I. B. třídu, lední hokej postoupil do I. A. třídy, žactvo hraje stolní tenis, v jednotě cvičí všechny složky.

Čerpáno z publikace 70. let T.J. Sokol 1898-1968, 40. let sportovců ve Škvorci 1928-1968, vydala TJ SOKOL ŠKVOREC

 

Oslavy 80. let Škvorecké kopané

V sobotu 28. června 2008 oslavil náš klub velmi významné kulaté jubileum a to 80. let založení Škvorecké kopané. Po dlouhých a rozsáhlých přípravách byly po osmé hodině ranní Oslavy na místním fotbalovém hřišti, slavnostně zahájeny. Celodenní program byl stanoven dlouho dopředu a týkal se především kopané. Oslavy zahájil turnajový zápas domácího Škvoreckého mužstva s Olympií Cerhenice, který na pokutové kopy vyhrálo mužstvo z Cerhenic. Dalšími mužstvy účastnící se turnaje byli SK Úvaly, Sokol Sluštice a SK Husinec-Řež.

Všechna utkání se hrála za krásného letního slunečního počasí v duchu Fair Play, přičemž na vše bedlivě dohlížela trojice delegovaných rozhodčí Václav Kvasnička, Jaroslav Dražan a Michal Čížkovský. Turnajová utkání se hrála stylem každý s každým s hrací dobou 2x20 minut. Střídalo se hokejovým způsobem a pokud byl na konci utkání nerozhodný výsledek, vítěze určili pokutové kopy.
Mezi třetím a čtvrtým utkáním dostali prostor naše budoucí naděje, aby ukázali své dovednosti ve střelbě na bránu. Každý měl tři pokusy, aby trefil vyznačený prostor v brance. Všichni účastnící se děti byli za svou snahu a dovednosti po zásluze odměněny drobnými dárky. Následovali další dva turnajové mače. Po poledni došlo na vylosování pěti vstupenek o hodnotné ceny z tomboly.

Následovalo utkání Starých Gard mezi TJ Sokol Škvorec a SK Husinec-Řež. Z výkonu obou mužstev bylo patrné, že borci na obou stranách ze svého fotbalového umění nic nezapomněli a předváděli pohledný kombinační fotbal. Z vítězství se nakonec radovalo mužstvo z Řeže, když zvítězilo v poměru 2:0.

Po tomto utkání následovalo předání upomínkových medailí bývalým vynikajícím hráčům TJ Sokol Škvorec. S nadsázkou se dá říci, že byli odměněny hnedle čtyři generace Škvorecké kopané, která především v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byla ozdobou zdejšího okresu i kraje a dělala naší obci velkou čest.

Odpoledne se v pohodové atmosféře dohrávali zbylá turnajová utkání. Celkem dle odhadu navštívilo Oslavy 80. let přes 300 návštěvníků, kteří vytvořili vskutku vynikající a nezapomenutelnou přátelskou atmosféru. Návštěvníci, fanoušci a diváci měli jedinečnou možnost prohlédnout si výstavu pohárů, ocenění ale i dobových fotografií našeho klubu v místní klubovně. V podvečer byli vyhlášeny výsledky celodenního turnaje a vylosováno dalších pět vstupenek o hodnocené ceny.

KONEČNÁ TABULKA CELÉHO TURNAJE:

 

Pořadí Mužstvo Poč.zápasů Výhry Výhry po pen. Prohry po pen. Prohry Skore Body
1. SK Husinec-Řež 4 2 2 0 0 19:13 10
2. Sokol Škvorec 4 1 1 1 1 7:8 6
3. SK Úvaly 4 1 0 2 1 10:14 5
4. Sokol Sluštice 4 1 0 2 1 10:13 5
5. Olympia Cehenice 4 0 2 0 2 11:9 4

Večer byla v místní sokolovně pořádána taneční zábava, na které k pohodě a tanci hrála skupina Bumerang a Medvěd 009. Všichni příchozí se náramně bavili a Oslavy 80. let výročí založení Škvorecké kopané tak skončili k ránu dalšího dne. Děkujeme všem kteří se podíleli na přípravách a organizaci Oslav. Poděkování též patří všem fanouškům, soupeřům, divákům a příznivcům Škvorecké kopané, kteří se Oslav zúčastnili. Těšíme se na setkání s Vámi na dalších fotbalových akcích našeho klubu.